Kdo jsme

Vznikli jsme v roce 1991, tehdy ještě na ZŠ Ostrčilova. Naši učitelé se začali seznamovat s waldorfskou pedagogikou a i díky našemu tutorovi Tomáši Zuzáku jsme získali v roce 1997 mezinárodní ochrannou známku registrovanou v Německu. Tato ochranná známka zastřešuje specifické vlastnosti a kvality školy nesoucí ve svém názvu „waldorf„.Od té doby jsme ušli dlouhou cestu a ve školním roce 2005/2006 jsme se přestěhovali do nové budovy, která je od minulého roku zcela nově zrekonstruovaná.

Stavíme zejména na celostním přístupu k dětem na úrovni fyzické, ale také duševní a duchovní. Snažíme se v nejvyšší možné míře respektovat individualitu dětí, jejich talent, temperament, potřeby a zvláštnosti související s věkem, osobním vývojem i vztahem k okolí a společnosti.

Pohlížíme na dítě jako na bytost, která přichází na svět nadaná možností všestranného vývoje. Úkolem učitele je pěstovat toto nadání a vést dítě k vybudování svobodné osobnosti a k pocitu smysluplné existence.
Pěstuje úctu k  práci druhých, k životnímu prostředí i přírodě.

Specifika waldorfského vyučování

Slovní hodnocení umožňuje co nejvýstižněji popsat dosažený pokrok, rozvoj i přednosti, poukázat také na slabé stránky a jejich příčiny. Učitelé tak dávají rady a podněty pro další práci.

Cizí jazyky se vyučují od první třídy. Děti v tomto věku stále ještě přijímají cizí jazyk obdobně jako mateřskou řeč.

Hlavní předměty (matematika, český jazyk, fyzika, aj.)  se vyučují v dvouhodinových blocích  na začátku dne, ve kterém po dobu 2-4 týdnů učitel rozvíjí jedno dané téma v určitém předmětu. Tato výuka v epochách posiluje soustředění a umožňuje proniknout hlouběji do problematiky. Děti si vytváří vlastní pracovní sešity, které doplňují „aktivními“ pomůckami místo pasivního využívání učebnic. Každá hodina epochy  se člení na část  rytmickou, vyučovací a vyprávěcí.

Umělecká cvičení umožňují vnímat svět jako krásný a také slouží jako posílení vůle. Podstatné místo mezi vyučovacími předměty mají  výtvarná výchova i ruční práce, zvládnutí hry na hudební nástroj, později i práce se dřevem či pletení z proutí.

Pravidelný rytmus a „hry“ jsou prostředky, které umožňují dětem látku prožít a pevně zažít. Ve vyučování je snaha stavět mosty mezi jednotlivými obory a předměty, představovat dětem svět ve vzájemných vztazích a ve vztahu k člověku.

Slavnosti jsou tradiční součástí života každé waldorfské školy, společně je připravují a prožívají děti, učitelé i rodiče. Rytmus svátků vchází z mystiky, lidových zvyků a obyčejů, které odrážejí propojení lidského života s koloběhem přírody.

Část rytmická začíná ranní průpovědí (společně recitovaná krátká básnička či myšlenka). Hra na flétnu. Následuje rytmické cvičení – děti si např. předávají po kruhu dřevěné koule a v rytmu odříkávají násobky čtyř.

Hlavní část je věnována výuce nového učiva a upevňování učiva již probraného.

Nakonec učitel vypráví (nebo čte) příběh s posláním odpovídajícím věku dětí (v 1. třídě pohádky, ve druhé bajky a legendy svatých, ve třetí starozákonní příběhy, ve čtvrté severské a keltské legendy, v páté řecké báje atd.).